Tyto domácí sušenky jsme si všichni zamilovali už při první ochutnávce u naší kamarádky Karly. Nešlo to jinak a hned jsem chtěla recept. Nejen, že se dají použít jako něco dobrého ke kávě, či čaji, pro návštěvy, ale velmi dobře se dají použít jako ručně dělaný dárek prarodičům, stačí jen efektně zabalit. Přece jen tohle jim udělá daleko větší radost než nějaká „blbost“ z obchodu.
Jedním z mých koníčků je výroba sýrů. Rád bych tady uveřejnil recept na výrobu Goudy v domácích podmínkách, ale pro pochopení výroby sýra všeobecně, je potřeba pochopit i věci zdánlivě s tím nesouvisející. Ostatně výroba sýra není náročná, jen je potřeba o tom něco vědět. Dnes tedy začínám miniseriál o výrobě sýry v domácích podmínkách a jako první se podíváme na pasterizaci.
Včera jsem na Twitteru u pana Cuketky zaznamenal twit o uzenářství Váňa v Ostravě a jejich debrecínce. Nestává se totiž bohužel moc často, aby i Ostrava měla něco exkluzivního, proto jsem zbystřil. Dnes mi to nedalo a jel jsem se na ten doporučený zázrak podívat. A hned v úvodu musím říct, že jsem neprohloupil.
Máslo doma vyrábíme už od té doby, co jsme si poprvé koupili mléko přímo od sedláka. Z kupované vody to nemá smysl.
Taky si ke grilovanému masu kupujete různé omáčky a myslíte si, jak si s nimi na mase pošmakujete? Dívali jste se někdy na složení? Pokud ne, zkuste to. V poslední době díky Romanu Vaňkovi nedělám v obchodě nic jiného. Ale pojďme zpět k omáčkám. Řeknu vám, že jsou to pěkné šmakulády (pěkné slovíčko, jak je ta naše mluva krásná).
V naší rodině již několik let nekupujeme mléko v obchodě. Já osobně jej totiž považuji za obarvenou vodu. Nejsem ovšem chemik, takže následující řádky mohou být pro řadu expertů sporné. Berte to prosím tedy jako můj osobní názor, který netlačím ostatním.