Keř ostružin jako vysloužilý jsem získal od bývalé kolegyně. Téhle rostlině evidentně přesazení nevadilo a čile se rozrostla. No a letos jsme se konečně dočkali pořádné úrody. Předevčírem jsme jich nasbírali plnou mísu a nyní začalo uvažování, co s nimi. Do mrazáku? Asi ne, nevešly by se. V plánu sice je velký mrazák – prajzák má furt málo. Mimochodem víte jak se po prajzsky řekne milion? Málo. A dva miliony? Furt málo. Ale to jsem odbočil. Napadlo mě, že z nich uděláme sirup. U nás se totiž sirup neohřeje – do vody, do čaje, atd. Určitě to znáte. Navíc ceny sirupů v obchodech se mi od nového roku moc nelíbí – kvalitou to neodpovídá.
Minulý týden, kdy padaly teplotní rekordy, snad krávy dojily už mléko zkyslé… Jako obvykle jsme domů přinesli mléko (7l), po základní pasterizaci (62° na 15 minut, nebo 72° na 20 s – záleží podle času a následnému použití) jsme jej uložili do lednice. Ráno jsem chtěl sebrat smetanu, ale ouva – mléko již bylo kyslé. Takže co s ním? Vylít? Kdepak, to u nás neděláme. Jak jsem psal v jiném článku, vše do mrtě zpracováváme, nic nepřijde nazmar. V tomto případě, připadal v úvahu jen tvaroh. Tvaroh jsme již dělali několikrát, nikdy ovšem z takového množství. 🙂
Nedávno, cca 2 měsíce zpět, jsem si v jedné kavárně dal ke kávě cheesecake. Byla to pořádná laskomina. Málem bych ovšem na něj zapomněl, když tu o něm kolega z práce začal básnit. Trošku jsem googlil a našel recept. Nedalo mi to a hned po příchodu z práce jsem jej musel vyzkoušet – s Lídou jsme se dali do toho.
Dalším našim domácím výrobkem je kečup. V poslední době v obchodě až moc často sleduji, co je obsahem toho kterého výrobku a zjišťuji, že těch blafů, kterýma nás naše milované super/hyper markety zásobují je obrovské množství. Schválně už jste sledovali etikety kečupů a co v nich je? Podívejte se zde…
Nevím, co si mám myslet o celé situaci na Přednádraží, která je v poslední době zmiňovaná v televizi, v rádiu, na internetu, ale tahle poslední zpráva mě zvedla ze židle.
Od rodičů jsme v pátek dostali 2 kýble (po 10 litrech) švestek. Jelikož buchty s povidly jsou u nás, hned po tvarohových, v oblibě, padlo rozhodnutí udělat poctivá švestková povidla. Ještě než jsme začali, vygooglil jsem si pár receptů, vzpomněl jsem si totiž na Křemílka s Vochomůrkou a jejich pokus o povidla – nechtěl jsem tak dopadnout… 🙂 Ovšem skoro se tak stalo, ale o tom dále.
Trošku jsem si pohrál a nasadil jsem nový design stránek. Ten bývalý začínal být kapku úzký, informace byly moc nahuštěny a já mám rád vzdušný prostor. Snad se vám bude líbit více, než předešlý