Jelikož je zima, naše oblíbená rajčatová omáčka je out. Když jsem dneska viděl cenu rajčat, říkal jsem si, kdo to asi bude kupovat. 60,- Kč je fakt moc za něco, co je navíc spíše o vzhledu než o chuti. O té si to může nechat jen zdát. Hledal jsem proto nějakou vhodnou náhradu a na Labužníkovi (labuznik.cz) jsem narazil na recept na tuňákovo-smetanovou omáčku na těstoviny.
Když čekáte návštěvu nebo máte chuť si večeři udělat něčím zajímavější, tak tento recept je přímo pro Vás. Nejprve jsme tyto skvělé housky vyzkoušeli u mých rodičů a tam nám zachutnaly natolik, že jsme si je udělali také.
Nedávno, cca 2 měsíce zpět, jsem si v jedné kavárně dal ke kávě cheesecake. Byla to pořádná laskomina. Málem bych ovšem na něj zapomněl, když tu o něm kolega z práce začal básnit. Trošku jsem googlil a našel recept. Nedalo mi to a hned po příchodu z práce jsem jej musel vyzkoušet – s Lídou jsme se dali do toho.
Jedním z mých koníčků je výroba sýrů. Rád bych tady uveřejnil recept na výrobu Goudy v domácích podmínkách, ale pro pochopení výroby sýra všeobecně, je potřeba pochopit i věci zdánlivě s tím nesouvisející. Ostatně výroba sýra není náročná, jen je potřeba o tom něco vědět. Dnes tedy začínám miniseriál o výrobě sýry v domácích podmínkách a jako první se podíváme na pasterizaci.
Máslo doma vyrábíme už od té doby, co jsme si poprvé koupili mléko přímo od sedláka. Z kupované vody to nemá smysl.
V naší rodině již několik let nekupujeme mléko v obchodě. Já osobně jej totiž považuji za obarvenou vodu. Nejsem ovšem chemik, takže následující řádky mohou být pro řadu expertů sporné. Berte to prosím tedy jako můj osobní názor, který netlačím ostatním.
Tímto sýrem jsem začínal svou sýrařskou zálibu. Nejedná se o nic jiného než o překapaný jogurt. Když připravuji jogurt, nerozdělím jej všechen do malých skleniček, ale použiji i ty větší – 1/4-litrové až litrové. Přece jen je to při výrobě sýru pohodlnější – místo x malých skleniček, otevřete jednu dvě větší.