Při návštěvách restaurací mě krom jídla zajímá i prostředí. Pokud je kuchař jednička, ale prostředí stojí za nic, nikdy jídlo dokonale nevychutnáte, protože vaše pozornost je neustále odváděná někam jinam.
Naši kluci docela ujíždějí na tzv. bagetové pomazánce, kterou nabízí Globus. Krom vajíček těžko říct jaké má složení. Zda v tom nejsou nějaká nežádoucí ečka, či jiné „divné věci“. Proto jsem se rozhodl trošku experimentovat a zkusil si pomazánku vyrobit doma. Není to nic složitého a vše se povedlo na první pokus. Kluci rozdíl nepoznali a zbaštili ji s velkou chutí.
Domácí paštiky nám zachutnaly a tak jsme využili dárku – srnčí kýty – od rodičů budoucí švagrové, a udělali srnčí paštiku (a nejen tu). Neměl jsem odvahu se pustit do experimentování (pro nás s tak exkluzivním masem), přece jen se k nám zvěřina nedostane nijak často. Prohledával jsem tedy web a hledal něco fajnového. Srnčích paštik na netu moc není. Prakticky jsou jen dvě – ta první se opakovala na více webech a nějak mě nezaujala, ta druhá na tom byla o poznání lepe – původní název Jelení paštika s mandlemi, rybízovou omáčkou a jablkovým chutney. Originál najdete zde. Pojďme se podívat jak je výroba náročná / nenáročná a jak se povedla nám.