Před nedávnem jsem na FCB zaregistroval krátké video na zapečený hermelín s bramborem a anglickou. Bezmyšlenkovitě jsem na něj klikl. Již první vteřiny mi však aktivovaly chuťové pohárky a já si řekl, že to musím při nejbližší příležitosti vyzkoušet. Video jsem však už nedohledal, stejně tak název receptu. Takže následující recept je to, co jsem si vzpomněl, použil trošku invence a výsledek? Báječný. Pochutnala si celá rodina. Recept je ideální k posezení s přáteli. Zkuste to taky, není to složité.
V nemocnici jsem se seznámil s hodně zajímavým člověkem – kuchařem z restaurace U Kocoura Petrem. Jelikož strava stála za honóc, velice často jsme se bavili jak jinak o jídle. Od něj mám i dnešní recept – konfitovanou kačenu. Už při popisu se mi sbíhaly sliny, takže jsem využil první příležitost k upečení.
Občas je potřeba se vzdát masa (z jakéhokoli důvodu) a vzít za vděk něčím bezmasým. To byl případ i dnešního dne. V lednici jsem objevil tvarůžky a nedávno jsem viděl recept na tvarůžky v pivním těstíčku. Volba byla jasná. Recept je zcela triviální, až si říkám, zda ho sem vůbec dávat.
Po delší době opět s receptem. Času je v poslední době málo, plno zakázek jak soukromě, tak v zaměstnání, takže na vaření jaksi nezbývá moc času. A napsat nějaký fajnový recept zde, to už vůbec ne. Tenhle recept mě ale hodně nadchl a můžu říct, že i naše děti. Na webu sitalemvkuchyni.cz jsem objevil recept Rigatoni con lo speck, tj. nudle podobné našim kolínkům (ale větší) se špekem a vlašskými ořechy.
Chutnají Vám párky z obchodu? Mně ne. Ať je to z Globusu, Kauflandu, Tesca, Hrušky, nebo řezníka, je to furt to samé. Buď je cítit mouka nebo jsou přesolené. Třeba Vídeňské párky, ty z Globusu, který ty uzeniny má kapku lepší než jiné řetězce, jsou příšerně masné a slané. Proto jsem si řekl, že když zvládnu klobásky, proč bych nezvládl párečky. Při poslední várce klobásek, jsem sice pár kousků párku vyrobil, ale byly většího průměru a střevo (vepřové) se na to moc nehodilo. Nebylo to zkrátka ono.
Na internetu jsem hledal skopová střívka o menším průměru. Teda hledal, vzal jsem první odkaz co byl. Firma Herold nabízí přesně to, co jsem potřeboval – skopová střívka 17/19. Vzal jsem rovnou 91 metrů. Na první várku to sice nespotřebujeme, ale střeva se dají znova nasolit a uložit do lednice.
Díky Lenčinému tatínkovi jsme v minulém týdnu získali 3 kachny divoké. Zvěřina, kterou jsme prozatím neměli možnost ochutnat. Najít recepty nebyl problém. Jen zvolit ten pravý bylo trošku oříšek. Nakonec jsem vybral recept divoká kachna na pomerančích s mandlemi a podle dnešního ohlasu to byla vynikající volba. Pokud vyzkoušíte, dáte mi za pravdu. Kachnu jsme vhodně doplnili karlovarským knedlíkem a červeným vínem.
Letošní dovolená bude ve znamení slunné Itálie. Jelikož se již dost těšíme, zkusili jsme na dnešní oběd připravit něco italského – výběr padl na Boloňské lasagne. Lasagne všeobecně jsme ještě doma nezkoušeli, tohle tak byla premiéra. Jak dopadla se spolu s receptem dočtete dále.
Po roce jsme se pustili do výroby klobásek. Tentokrát jsme na to šli s jiným receptem a ve větším počtu. Hold Prajzská… Pomalu se ze mě stává prajzák. Furt malo. 🙂 Michodem víte, jak prajzak řekne milion? Malo… A jak dva miliony? Furt malo.
K tomuhle receptu jsem se dostal přečtením článečku, který ani o receptech nebyl. Bylo v něm zmíněno slovo čufty. Nevím proč, ale v hlavě mi to jaksi seplo, buď, že jsem to slovo už nějak slyšel ve spojení s jídlem, nebo jsem měl právě hlad. Zkrátka slovo čufty mě zaujalo a jal se hledat pomocí strýčka Google, co je to za božskou manu. Našel jsem. Kupodivu fakt bylo jídlo a to jídlo z Dalmácie. Velice rychle jsem totiž našel recept Dalmátské čufty. V ten moment to byl už jen kousek k udělání. Jednoduché, rychlé jídlo.